Halucinogeny - 1.díl

Jednotné označení "halucinogeny" bylo s největší pravděpodobností zavedeno až v roce 1954. Slovo samo v překladu znamená "látky vyvolávající halucinace".
Halucinogeny zahrnují relativně velice rozsáhlou skupinu drog, jednak skupiny přírodních látek, tedy těch, které jsou získávány přímo z přírodních zdrojů:

Psychotropní halucinogenní drogy vyvolávají jisté změny ve vyvážení osobnosti, v homeostáze, ve vztazích k realitě, dále poruchy fyzické vedou změnami emocionality k poklesu integrace a rozvoji různých psychopatologických syndromů, někdy velmi komplikovaného rázu.
Látky, které vyvolávají známé organické psychózy, dezorganizují orientaci, vyvolávají vedle halucinací pokročilejší změny vědomí a amnézii na dobu vlastní intoxikace a zasahují někdy i hlouběji. Halucinogeny, jako je mezkalin a LSD, mění vědomí jemněji, intoxikovaní zůstávají v kontaktu a okolím a jasně poznávají prostředí a hodnotí své vlastní pocity, nemají amnézii. Přitom však tyto modelové stavy mají mnoho příznaků skutečných psychóz. Vyskytují se smyslové přeludy, depersonalizace, poruchy myšlení, inkoherence, myšlenkový trysk, jindy blokáda. Jsou změny emocionality: euforie, deprese, úzkost. Změny vnímání reality, zhoršení integrace psychických funkcí. Tedy Kritéria skutečného, byť i krátkodobého stavu psychotického jsou splněna.
Jsou však popisovány i jiné případy, kde podivuhodné zážitky a poznání z doby intoxikace přetrvávaly pokus sami, zabarvovali později myšlení a lidé hovořili o tom, že prožívají mimořádné štěstí, mají nový postoj k životu a že konečně pochopili jeho mystérium a význam kosmu . . .
U člověka mohou tyto látky vyvolat výrazné změny či poruchy vnímání, emocí, prožívání a následně chování. Velice často bývají také postiženy oblasti myšlení, fantazie, pozornosti. Při dlouhodobém zneužívání může dojít až ke značným poruchám v oblastech morálních a etických hodnot. 
Zvláštností a záludností těchto látek je, že většinou nenarušují jednotlivé funkce organismu, ale že jejich účinky způsobují narušení organismu jako celku. To je ve svém důsledku daleko nebezpečnější, než kdyby byl organismus narušen pouze částečně. 

Kyselina lyserová byla poprvé syntetizována v roce 1938. Tento den se stal bodem nula pro látku s názvem diethylamid kyseliny lyserové - LSD-25. Jedná se přípravek mimořádně zajímavých účinků na psychiku, vyvolávající stav podobný psychózám (příjemný stav opojení s podrážděnou fantazií, světlo připadá nepříjemně jasné a při zavřených očích pozorujete fantastické, mimořádně plastické obrazy s kaleidoskopickou hrou barev). Objevení účinků LSD na psychiku znamenalo zásadní zvrat ve vývoji psychiatrických výzkumů psychóz a mnohých dalších duševních onemocnění.
Ve velmi pohnuté historii této látky se vyskytuje významné jméno Timothy Learyho, neblaze proslulého profesora Harvardské univerzity, který na sobě experimentálně vyzkoušel účinky psilocybinu v roce 1961 a na jeho popud provedlo experimentální intoxikaci i několik z jeho studentů. Správa univerzity reagovala okamžitě po zjištění těchto zkušeností vyloučením profesora Learyho z univerzity a označila ho za propagátora narkomanie. Leary, ačkoli během padesátých let velmi významně zasáhl do vývoje moderní psychologie, se začal věnovat pouze otázce LSD, které ho nesmírně zaujalo svými účinky a byl ve své době označován za "proroka LSD". Během dalších let vytvořil "psychedelický kult", který zcela propagoval volné používání LSD (program obsahoval také zlegalizování marihuany). Dr. Leary věřil, že budou-li lidé užívat LSD, stanou se na základě prožitků z intoxikace lepšími a považoval LSD za univerzální "všelék" společnosti. Bohužel však se své zaujatosti a pod vlivem tehdejšího až bezmezného obdivu k této droze zcela přehlédl nebezpečí, jež s sebou nese svévolné nadměrné užívání LSD.
V padesátých letech narostl počet výzkumných pokusů s LSD geometrickou řadou. U nás se problematikou LSD zabývala celá řada významných psychiatrů a psychologů. 
Díky módní vlně a negativní propagaci ze strany státu se za poměrně krátkou dobu stalo LSD jednou z nejrozšířenějších drog v USA. Důvodů bylo hned několik:

- značná dezinformovanost o možných následcích ( dočasného i trvalého rázu ) na psychiku
- relativně snadná vyrobitelnost v provizorních podmínkách
- obrovská propagace, slibované a proklamované "skvělé" výsledky v "dokonalejším a lepším" poznání sebe sama i světa a jeho smyslu
- propagování vize budoucnosti, v níž LSD "napravuje" lidi a dělá je "lepšími"

Celá vlna hippies byla naplněna ideály vzdoru a naděje proti "celému zkaženému světu peněz a komerce", do jejichž rámce LSD zapadlo jako dlouho očekávaný "spasitel".

- zvýšená činnost fantazie s projevy autismu prvky (autismus = chorobná zaměřenost k vlastní osobě spojená s poruchou kontaktu se světem )
- sklon k interpretacím symbolického významu
- zesílení vědomých a volních kontrol, zvýšená pozornost k vnitřním i zevním podnětům, jindy uvolnění afektivity, vzestup vnitřního vzrušení, ztráta spojení se skutečností
- zvrat ke geneticky častějším obranným reakcím 
- zvýšené sobectví a přehnané zabývání se sama sebou
- stupňování úzkosti, napětí a obav, prvotně prožívaných v nestrukturovaných situacích
- subjektivní pocit hlubšího a výraznějšího prožívání emocí, patrný zejména při euforii. Při depresivních reakcích mívá intoxinovaný pocit, že vše nepříjemné, co prožívané v tomto stavu se stupňuje, stává se nesnesitelným a daleko horším než mimo intoxikaci
- poruchy vnímání se projevují ve střídavých obdobích poměrné jasnosti vjemů nebo vnímání zkresleného halucinacemi
- projevy vztahovačnosti
- projevy sexuálního podráždění jsou spíše výjimkou a je méně pravděpodobné, že by se LSD mohla pro někoho stát sexuálním stimulem

- může vyvolat mozkové poruchy trvalejšího rázu
- somatické poruchy
- genetické poškození (genové mutace, chromozomální aberace)
- funkční poruchy psychiky

většinou pouze na začátku intoxikace; pocity na zvracení; pocit vnitřního chvění; sucho v ústech; nekontrolovatelnost pohybů ap.

veškeré poruchy jsou závislé na individuální citlivosti na tuto látku; obvyklý je výskyt paranoidních bludů; vztahovačnosti ap.

přechodné, mírného stupně; výrazné bývá zaměření k sobě, zaujetí svou vlastní osobou

zvyšuje vnímavost zvuků, barev, mírně euforizuje

X

nevypočitatelně i po mnoha předchozích příjemných užití může vybudit úzkost, zlé a strach vzbuzující představy (bad trip), které se mohou nepředvídaně vrátit i po mnoha dnech abstinence (flash back)

u některých jedinců způsobuje rozjezd skryté duševní poruchy, která by se jinak neprojevila